Ačkoliv nová deska britských gothic rockových klasiků Vendemmian ještě nebyla oficiálně vydána, dostali jsme ji na pražském koncertě od ke zhodnocení. Jak se tedy kapele, která se roku 2008 vrátila po jedenácti letech mlčení do centra dění skvělou deskou „One More Time“ a o rok později pak potvrdila svou pozici na scéně záznamem živelných vystoupení na live CD/DVD „Drunk Stupid And Goth“, daří v roce 2011?

Vendemmian – One In A Million

Vydavatel: Echozone (www.bob-media.com/cms_echo)

Za celkový sumář lze nejlépe použít slova kytaristy Davea (z rozhovoru, který si můžete přečíst zde), že „noví Vendemmian znějí trochu jinak, ale pořád jsou to Vendemmian“. To je poměrně přesná definice – oproti předchozí nahrávce totiž Mark a Dave nechali na své gothic rockové kořeny dýchnout i chladnější postpunkové vlivy, aniž by se ovšem zbytečně vzdálili od své hudební podstaty.

V čistě autorské tvorbě Vendemmian, korunované Markovým charakteristickým hlasem, vycítíte příjemné dotyky starých mistrů. Některé skladby na novince dají výrazem vzpomenout třeba atmosféru tvorby The Cure z přelomu 80. a 90. let, jiné zase připomenou The Mission (skladba „Innocent“ jako by „natahovala ruce přes oceán“).

Celých čtyřicet minut ubíhá v tomto sympatickém duchu i tempu bez jediného zaškobrtnutí až k závěrečné zamyšlené (a jediné pomalejší) skladbě „Sea of Colours“. Pravda, některým trackům by možná nezaškodil lehký sestřih, ale díky silným (občas dokonce až hitovým) melodiím, tepajícím rytmům, gothrock/postpunkovému pocitu a výraznému energickému vokálu delší stopáž skladeb vlastně ani nevadí. 

Ze zvukového hlediska zaujme především pěkná práce s kytarami (zejména hrátky s delayem, ze které by se nemusel stydět ani Edge) a bicí, které, ač programované, nepůsobí uměle. Dave dal totiž virtuálnímu bubeníkovi do vínku různé finesy (např. v „Better than Everything“) a dokonce pár drobných chybek („Hollow Inside“), díky kterým rytmická sekce nepůsobí sterilně.

Nová deska Vendemmian tedy potvrzuje, že ač jsou pánové na (a zejména po) koncertech bujaří a vtipní, svou hudební práci berou opravdu vážně. A co víc, po těch 19 letech ji dělají stále skvěle – uvěřitelně, bez patosu, parazitování na trendech nebo teatrálních gest.

Album „One in a Million“ je tak rozhodně důstojným nástupcem (v historii Vendemmian) průlomové desky „One More Time“ a i když nepřináší žádné zásadní revoluce, jasně potvrzuje, že i hudba, pevně vrostlá do období začátku devadesátých, může i v roce 2011 oslovit, pokud je udělaná dobře. 

A na závěr jedna zamyšlená odbočka – je zajímavé, že díky vlně postpunkového revivalu najednou zní Vendemmian (zejména v hitech jako „Shine On“ nebo „Hollow Inside“) tak současně, že byste je klidně mohli slyšet na kterémkoliv radiu, které do svých playlistů zařazuje formace jako Editors nebo White Lies. Vendemmian se však v éteru zřejmě (kromě specializovaných pořadů) jen tak nedočkáme. Škoda.

Hodnocení: 80 %

mohlo by vás také zajímat

Humor v gotických videích aneb gotici v teletníku nebo industrialisté s motyčkami

Vendemmian to balí

NA LETOŠNÍ PGT VÁM PŘIVEZEME VENDEMMIAN!

Vendemmian se hlásí o slovo s novým singlem