Dnes se vrátíme v čase o jedenáct let nazpět.
Návrat legendární electroteroristické formace Vanessa na scénu byl v roce 2009 opravdovou událostí. Už několik měsíců před vydáním comebackové desky "Ave Agony" jsme vám přinášeli exkluzivní materiály, videa či novinky. Deska samotná potom sklidila zaslouženou pozornost, podpořená řádně vypečeným promem v podobě videa ke skladbě "Ahoj chcípni", která od té doby v hlasivkách českých EBM fanoušků již zdomácněla.
Druhým vrcholem byl potom návratový koncert v pražském KC Vltavská, od kterého právě dnes uběhlo 11 let. Pojďme se na něj tedy zpětně podívat očima kolegy Pavla Zelinky prostřednictvím dobového reportu. A jaké jsou vaše vzpomínky na jednu z největších událostí české elektronické scény?
Report z comebackového koncertu Vanessy
Pokud letošní rok po hudební stránce vyvrcholil nějakou významnou akcí, pak nejen já můžu za tu zásadní pecku dosadit na tuto pozici křest nového alba "Ave Agony" domácí tvrdě elektronické legendy Vanessy, jejíž vzkříšení mapujeme na stránkách CZ Sanctuary už od léta.
Čtvrtek 17. prosince si evidentně zaškrtlo do diáře velké množství fans, protože kdo se spoléhal na koupi lístku přímo na místě a přišel později, ten odešel od pokladen s nepořízenou. Kapacita 1200 míst v tradiční baště kapely KC Vltavská, dříve Belmondo, byla ještě o stovku přeplněna. V 19:20 začíná prozatím prázdný sál rozehřívat spolehlivý DJ Godefroi, jehož set si začínají první návštěvníci vychutnávat o dvacet minut později. Harmonogram večera jeho příjemný oldschool elektronický set ukončuje o 50 minut později, aby přední prostor pódia obsadila brněnská čtveřice Insania, která pozvala pomalu se plnící sál kulturního centra do svébytného světa Aristokracie nových vyděděnců postavený na pevných základech hard-coru, metalu a punku. Zvuk kapely dobře koření klávesy, přesto se nelze především na koncertech zbavit pocitu jisté české maloměstské specifičnosti soundu. Rozumím, že to pro spoustu fanoušků není Insania ten pravý chlebíček, přesto mě set party vedené nepřehlédnutelným Polym, i díky opravdu svébytně praštěným textům, docela bavila. Přesto si dokážu představit, že příště by si pro předskakování mohli Samír a spol. vybrat příbuzně bližší spolek, jako třeba v rozhovoru pro pořad Dark Wave na Radiu Wave zmíněné Depressive Disorder nebo Tábor radosti.
Čtyřicet minut pro předkapelu utekly jako voda, poslední oběti velké zácpy před klubem se vmáčkly do hlediště a bohatý merch Vanessy jde na odbyt po desítkách. Podium ještě na chvíli zahřeje obskurní rabínský písničkář, kterému se dostane docela vlídného přijetí (střídaného urážlivými výkřiky z "tribun" a několikanásobným ostřelováním kelímky) a po "Knockin´ on heavens Door" už se prostorem rozezní pomalu gradující instrumentální intro. Na jeho konci padá opona a nastupuje celá pětice s frontmanem Samirem na svá místa. „Ahoj lůzo! Jsou tu všichni feťáci z Prahy?“ Vpředu po stranách hudební mozky Dan Rodný a Mirek Papež, mezi nimi Samir. V druhé lajně pak bubeník Jarda Stuchlý a programátor Jakub Horák. Intro přechází do hitovky nové desky "Zrcadla", když při nástupu do refrénu odchází veškerý zvuk. Evidentně nabuzený Samir řeší frustraci malou demolicí na pódiu, která končí odhozem zlomeného stojanu do lidí. Moment, který by mohl vypadat jako dobře marketingově připravený tah, ale není žádnou kulišárnou. Návštěvníci zatím fotbalově skandují „chcípni, ahoj“, ale pauza je dlouhá a pečlivě nastřádaná atmosféra se rozpouští mezi prsty. Naštěstí se daří záhadně vypojený přívod elektrického proudu objevit a show must go on. Znovu "Zrcadla", ale pak už pokračuje první vzpomínka "Jimmy Jones" a fanoušek si může uvědomit velmi obstojný zvuk kapely (hodnoceno z pozice od zvukaře) a velmi bohatý světelný park doplněný o zadní projekci.
Vanessa - Začátek koncertu a výpadek proudu (živě 17. prosince 2009)
První polovina je spíše ve znamení novinek, které nemůže mít logicky publikum dostatečně "najeté". Na začátku se mírně rozjíždějí bicí, Samír trochu tápe v textu "Den, kdy jsme ztratili koule", pak se ale dlouhou dobu spící monstrum rozjíždí proti lidem. Po výborném "Fízlu na speedu", která je Samirem opravdu maximálně prožitá, přijde k předvedení popravčího křesla, které je ale krom této novinky poté do konce koncertu zahaleno. Velmi slušnou odezvu sklidí klipovka "Ahoj, chcípni!", výbornou instrumentální verzí "Tragikomixu" se koncert přelévá do své druhé poloviny. Nejdřív dojde na rock’n’rollovější blok novinek s "Primitivem", který přivedl na pódium autora textu Polyho do nečekaného duetu a svátek oslavujícímu Danovi zmáčknul na krk kytaru. Během "Spolkni ďábla" se na pódiu předvedly dvě „disko číčy“, které Samir přátelsky polil vodou a bodyčkem na konci vyprovodil do zpět do zákulisí. Závěrečný blok pak ukončili pomalejší "Smrad z lidí" a valivý "Babylon", během kterého se všichni keybordisti zapotili při mocném kroucení čudlíků.
Bylo jasně, že bez přídavku nacpaný sál Vanessu domů nepustí. A bude chtít ještě nějaké „povinné“ hity z minulosti. První dvojice bonusů "Flashback" a "Jedu do pekla" navnadila, závěrečná palba "Prokopat se ven" a "Kolumbie" dokonala dílo zkázy. Samirův výpadek v největším hitu kapely (ne nepodobný kiksu z roku 2002 - http://www.youtube.com/watch?v=fwFmRY2TFKg) se z hendikepu vyklubal jako výborný impulz k definitivnímu splynutí fanoušků s kapelou. Konec dobrý, všechno dobré.
Vanessa - Ahoj chcípni
Po necelých dvou hodinách tedy dojde k rozloučení (totálně vyždímaný Samir už nezvládá poslední položku set listu), a k začátku afterpárty. Přestavba trvá docela dlouhou dobu, během které se parket povážlivě vyprázdní a dílo zkázy pak dokonává dvojka Kay ze Sunshine a TVZEX, která svůj, jinak šlapající techno set, naservírovala publiku, které na podobný typ muziky nebylo připravené. Zbytek čtvrtečního večírku jsme se snažili obsloužit se ctí my. Úplný závěr akce pak dostihl stále se bavící společnost v půl třetí ráno.
Plusy
- u zvukaře sound, který se na domácí scéně jen tak neslyší
- evidentní nasazení všech účinkujících a velká porce živého hraní
- nové písničky na živo fungují velmi dobře
- excelentní světla a bohatý merch
- výborná vizuální show, scéna – na naše poměry hodně pestrá (otevírající se logo, křeslo), perfektně vyřešené rozložení členů na podiu
- zapojení prvků performance
Mínusy
- kdo čekal, že mu kapela po dlouhé době nečinnosti totálně ustřelí na koncertu hlavu, ten byl možná mírně zklamán
- nedorazil důvod k avizovanému rozevírání deštníků
- nevyužitý potenciál popravčího křesla.
- malá spontánnost publika, která se potrhla až se závěrečnými přídavky
- až moc porna na zadní projekci. To šokovalo dříve. Dnes už má k této podívané přístup kdokoliv a to, co dříve správně burcovalo se dnes při opakování stává nudnou povinností.
Rekapitulace
Po letech hibernace se vrátila Vanessa a je o ní doma velký zájem. Koncert prozatím ukázal, že zatímco na desce už pětice dohonila současnost a obohatila jí o velmi originální prvky, naživo bude chvilku trvat, než se supící mašina optimálně rozjede. Je to logické a už se těším na další koncerty. Ten včerejší i před drobné výhrady rozhodně stál za to a jen těžko lze očekávat, že bychom se v nejbližší době mohli dočkat podobně "velké akce", ať už z hlediska návštěvnosti, tak co do významu pro scénu. P.S. Všimli jste si, že se na "křtu desky Ave Agony" nakonec vůbec nic nekřtilo? Na druhou stranu, ne že by to u Vanessy extra překvapilo...
Tracklist
Intro, Zrcadla…. Zrcadla, Jimmy Jones, Mukamba, Den kdy jsme ztratili koule, Vyvrhel, Fízl na speedu, Ahoj chcípni!, Tragikomix (instrumental), Nechtěná magie, Chci zmizet, Jidáš, Primitiv (feat. Poly), Spolkni ďábla, Smrad z lidí, Bybylon….. Flashback, Jedu do Pekla…. Prokopat se ven, Kolumbie.
Vanessa - rozhovor (KC Vltavská, 17. prosince 2009)
Komentáře
Něco podobného jsem zažil v 90s na Shalom.P.Kučerovi náhle chcíplo Pc a P.Muk jakoby nic,čapl kytaru zpíval.Vůbec nedal na sobě znát že se něco chcíplo.Pak se P.kučerův compl probral a jelo se dál. Omlouvám se těm co mě zde budou kritizovat co sem seru šalooom,at jdu s ním do p.dele.Váhal jsem dlouho zda to sem napsat,ale prostě jsem si vzpomněl že se něco posobného stalo na ještě staré Hale Vodova Brno,nebo to byl kutturák Rubín Brno?Místo už není podstatné.
Bez elektrického proudu by zanikla naše milovaná elekrtronická hudba.To se nesmí stát.
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.