Zdá se to jako před lety, ale poslední ročník Audiotrauma festu proběhl v Praze před třemi týdny. Pojďme si v době karantény připomenout, co jsme si mohli díky aktivitám francouzského labelu ve Storm klubu užít.

Ještě než přistoupíme k samotnému vzpomínání na dva dny plné zajímavé temné muziky, je třeba poděkovat sympaťákům ze Štrasburku, že se rozhodli průřezový festival pořádat několik stovek kilometrů od své domoviny. Troufám si tvrdit, že na akci s takovým výběrem vystupujících, by si v současné době netroufl pořadát žádný český pořadatel. Ještě jednou děkujeme za skvělé hudební zážitky!

A teď už konečně k samotnému festivalu. Storm klub je jednou z mála prostor, která to má obráceně. Zatímco řada klubů může jet na plný plyn pouze do 22 hodiny, Storm je na tom obráceně. Do desáté hodiny večerní se musí hlasitostí krotit kvůli kuželkárně, která funguje o parto výš, aby poté  konečně mohla dopřát fanouškům poslech bez omezení. Této nepříjemnosti tedy nebyli ušetřeni tři projekty pátečního i sobotního programu. Oba večery se mi nepodařilo dorazit úplně na začátek, takže jsem jen z doslechu ihned litoval prošvihlých koncertů dvojprojektu Ecstasphere & Aphexia, i domácích zástupců M.A.C of Mad a Bolehlav. 

Do dění se zapojuji až s příchodem Juliena Sylvgheista, ambasadora labelu Hands Productions, který zde dekádu vydává hudbu jako Sylvgheist Maëlström. Jeho kouzlení většinou na dlouhých rovných plochách mělo zpočátku roztěkané podání. Zajímavé nápady se pro mne nelogicky rozpíjely v ambientních tišinách, aby po pár minutách chytaly ztracenou energii a takto to šlo stále dokola. Pak Juliena potrápil dvojitý výpadek zvuku a zbytek setu se, alespoň pocitově, nesl už v mnohem sevřenější, intenzivnější podobě. Pomohla i poměrně zajímavá projekce.

Pro mnohé vrchol festivalu představoval koncertní návrat Electronic Substance Abuse alias ESA do Prahy po dlouhých 13 letech. Zatímco tehdy jako mladíček otvíral set celému startovnímu poli, letos bral poprávu headlinerský předpůlnoční slot. I Jamie Blacker staví svou tvorbu na rovných beatech. Na rozdíl od Juliena však nešetří razancí a vedle kouzlení s mašinkami často bere do ruky mikrofon a suverénně komunikuje s publikem. Set Angličana byl výrazně postaven na materiálu nové desky "Burial 10", která se moc povedla. To znamená, že došlo i na vokální výpomoc Jo Hysteria z Massenhysterie, a to i ve skladbách jiných pěvkyň. Abych to shrnul - suverénní party set, který utekl jako voda. 

Moaan Exis si pamatuji z jejich vystoupení před dvěma roky. Od té doby dvojice svůj set ještě zhutněla, naživo byl Mathieu Caudron doslova utržený z řetězu, jen mám pocit, že intenzita, s kterou na nás Frantíci vlítli hned od prvních tónů, se do konce nedala udržet. Asi bych příště volil alespoň částečně pozvolnější nájezd. Jinak digitální hardcore, který musí bavit i militantní kytarovkáře.

Posledním živým projektem pátku byla dvojice Bombardier & Zeller, která jakoby navázala tam, kde Sylvgheist Maëlström skončil. To znamená ve velmi sofistikovaném, přitom pro live podobu přibroušeném IDM. DJ Casiel vykřikoval něco o nejlepším projektu tvořícím na odkazu projektů stáje Tympanik a já mu musím dát zpětně za pravdu. A náhle táhne na tředí hodinu ranní a na noční autobus mě vyprovází "Thieves" od Ministry z vedlejšího DJského sálu z pod rukou DJ Case.

Sobotní program znovu nestíhám od začátku. Ale už od příchodu se mi potvrzuje pocit ze včerejška. Na poslední ročník Audiotrauma festu přijelo přeci jen méně návštěvníků, než v loňském roce. Je to škoda, protože i sobotní program nabídl silné zážitky.  V případě 2kilos &More díky vymakané síťové předprojekci, doslova komplexní. Jisté zavíčkování pódia dobře charakterizuje hudbu projektu, která z čistého IDM plynule přechází do postrockového soundu s živými bicími a elektrickou kytarou a zase nazpátek. A k tomu ještě velmi funkčně zakomponované deklamativní položky s Američanem Black Sifichi. Původně melancholický set se pomalu překlopil do intenzivní šlapavé jízdy. Pro mne jeden z vrcholů festivalu, i když naprosto chápu, že jiné jejich show vyhnala ven na cigárko, případně zatlačila na sedačky do zadní části klubu.

Asi největším žánrovým úkrokem bylo vystoupení polského jednočlenného projektu Black Sun Dreamer. Na rozdíl od předchozího, vizuálně absolutně dotaženého dění na pódiu, tentokrát pouze jeden maník za klávesami a to je vše. Hudba výrazně vycházející z estetiky 80. let, přelévající se tu do EBM, jindy 8bitové, italo disko a v další moment  synthwave odkazu. Jasně a jednoduše strukturované skladby nakonec lapily každého. Jen bych autorovi příště asi zkusil rozmluvit marné pokusy o zpěv. Naštěstí k tomu během setu došlo pouze jednou.

Dirka Ivense jsem viděl hodněkrát. Mozná proto jsem od jeho vystoupení, tenkrát jako Dive, vlastně nic zvláštního nečekal. O to větší překvapení bylo, jak moc mne, ale podle reakce publika pod pódiem většinu osazenstva klubu, přejel. A znovu vše zvládl pouze sám s mikrofonem, rozepnutou košilí a mechanickými šlehy stroboskopu. Pouze práce s oholenými beaty, pár zvuky a vokálem. Krystalický minimalismum jakoby mimo čas i žánrové poryvy uvnitř scény. Tenhle projekt nikdy nevyjde z módy, protože v ní nikdy nebyl. To je nejsilnější stránka tohoto svébytného a naživo stále platného projektu.

V rozhovoru Syco prozradil, že činnost Audiotrauma nastartovala akce, na které vystoupil Olivier Moreau vulgo Imminent. Jako poslední živý projekt také činnost tohoto vlivného spolku uzavíral. Instrumentální hudba přinesla postupně gradující elektroniku od nenápadné IDM elektroniky až po nehoráznou noiseově rytmickou nálož. Často jsem si představil Chrysalide ovšem bez vokálů. Vlasatý Olivier věděl, že tu a tam musí povolit napnuté opratě, přesto posledních cca 15 minut nejtěžší řežby projektu bylo na mne v aktuálním rozpoložení přeci jen moc.  

Závěr si šéfové labelu schovali sami pro sebe. Jejich Audiotrauma Allstars DJ Set splňoval všechny požadavky na euforickou závěrečnou kapitolu festivalu. Nadšení návštěvníci, dojatí hlavní aktéři a nakonec i ti Chrysalide, i když jen v reprodukované podobě. Syco, Arco a všichni ostatní, kteří jste byli s činností Audiotrauma jakkoliv spojeni. Ještě jednou velké díky!! 

mohlo by vás také zajímat

=UKONČENO= Vyhrajte volný vstup na poslední ročník Audiotrauma festu

Na Audiotrama festivalu zahraje Dive a další potvrzené projekty

Audiotrama fest odhaluje další přírůstky line-upu. Včetně českých projektů.

Audiotrauma Fest 2k20 představuje první vystupující a zahajuje předprodej