Ohlédnutí za rokem 2018 – část prvá

Jak viděli uplynulý hudební rok pánové ze Stvrngers, The Exploding Boy, Ren Sun Revival, Nových Lidí nebo Ariel Maniki? Mrkněte. Available in English, too! 

For English version click here. A je tu naše tradiční ohlédnutí, ve kterém se ptáme zajímavých postav scény na zhodnocení loňského hudebního roku. Otázky zněly:

1) Jaké hudební nahrávky Tě v minulém roce zaujaly?
2) Jaké živé koncerty nebo parties považuješ za nejvydařenější v loňském roce?
3) Co je pro Tebe největší průšvih/zklamání uplynulého roku?
4) Jaké je Tvé (hudební) očekávání do roku 2019?

JOHAN SJÖBLOM (The Exploding Boy, Sjöblom)

1) Moc jsem v roce 2018 hudbu neposlouchal. Ale dívám se na své statistiky na Spotify a vytáhnul z nich ty nejlepší věci z loňského roku. Jsou to:  Interpol "The Rover",  Albin Lee Meldau "Min favorit vals", Roya "Hive", Starcontrol "Fragments", Les Big Bird "Iran Iraq IKEA". (Ale myslím si, že jedno z nejlepších je nové album The Exploding Boy).

2) Union Carbide production – Gröna lund, Stockholm (Švédsko), Setqet – Fallout RVA, Richmond (USA), Sturmlicht – Viper room, Vídeň (Rakousko), On the floor – Das Rind, Rüsselsheim (Německo).

3) Protože jsem loni v podstatě nic neposlouchal, nemám ani žádná zklamání. Ale slyšel jsem nového Garyho Numana a je to fakt špatný. Vím, že se to lidem líbí a já ho mám taky rád, ale už je to prostě dlouho, co udělal něco dobrého. Pardon!

4) Žádná očekávání! Myslím, že každá kapela, která přichází s novou deskou a velkými očekávánímí, je pak jen smutná. Tak to prostě je. Takhle bych nikdy nemohl dělat, takhle nefunguju. Vím, že Sjöblom něco vydá a možná bude mít pár koncertů, ale jinak se prostě nechám překvapit. 

STRVNGERSStrvngers

1) KC: Mojí osobní nejoblíbenější deskou loňského roku byla "Infinite Games" od The Black Queens. Fakt miluju produkci a instrumentální skladbu každé písně.

MJ: "The Black Labyrinth" od Jonathana Davis. Jsem velikým fanouškem KoRn a tím, co jsem slyšel o pozadí a vzniku desky, je pro mne ještě zajímavější.

2.MJ: Author & Punisher v klubu Terminus v Calgary To byl bez keců brutální nářez. Taky jsme po koncertě trochu pokecali a byl zlatej.

KC: Pro mne určitě účast a hraní na Infestu 2018 v Anglii. Všechny kapely byly super a do těch lidí jsem se zamiloval! Považuju to za nejzábavnější zkušenost, kterou jsem dosud se Strvngers zažil.

3) KC: Vlastně mne hudebně nezklamalo nic než depka z toho, že Empathy Test nevydali dlouhrající desku, hahaha. Každá stránka toho, co děláme, a všechny ty dary a možnosti, které jsou nám dopřány, z toho dělají všechno, jen je zklamání.

MJ: U mne to samý, žádná zklamání, žádné hejty, žádné urážky.

4) KC: Moje očekávání do roku 2019 je vydat naší třetí desku a udělat z ní pecku, dál hrát na festivalech po celém světě a snad vyrazit i na turné! Všechno ostatní je jen bonus.

MJ: Prostě dál psát, spolupracovat, experimentovat s různými zvuky a kdo ví co dalšího. Máme toho v sobě ještě hodně, co musí ven.

ARIEL MANIKI

1) Těžko říct, protože jsem loni jsem aktivně neposlouchal tolik nové hudby jako v předchozích letech. Nicméně aspoň ty dvě nejstěžejnější alba zmínit musím. Jedno  z nich je debutové EP "Fault Line" formace October Burns Black. Dlouho očekávaný kus, který nezklamal, pro mne celkem snadno nejlepší nahrávka roku. Ale mou nejoblíbenější deskou loňska byla "Achromaticia" od Disjectra Membra. I když je to znovuvydané album z devadesátých let, díky dodatečnému materiálu je to jejich zdaleka nejzajímavější počin.

2) Letos jsem dvakrát viděl brazilské gothicrockery Das Projekt. To je parta, která se musí zažít živě, protože to ustřeluje hlavu, sakra intenzivní! No a z těch větších to byla show Rogera Waterse v Kostarice. Takové koncerty tu většinou nemíváme, bylo to skvělé.

3) Nové album Dead Can Dance. Několikrát jsem si poslechnul pár skladeb, ale já to prostě pořád nechápu.

4) No, hlavně mám sám dost práce. Nejenom se svou hudbou, ale protože budu nahrávat a produkovat i pár dalších kostarických gotických i alternativních projektů, o kterých byste v následujících měsících mohli slyšet. Třeba jako Last Dusk, That One TIme a Red Apple Cult. Myslím, že tím budu naplno pohlcený nejméně první půlku roku. Takže moje očekávání se točí kolem těchhle kapel. Bude to obrovský rok pro hudební gotickou scénu v mé zemi.

ROB (Red Sun Revival)

1) Opravdu na mne udělala dojem deska "Never Wake" od Sometime the Wolf. Viděl jsem tyhle pány na Tomorrow’s Ghost Festival ve Whitby, aniž bych o nich kdykoliv předtím slyšel. "Never Wake" je jen 4skladbové EP, ale brzy vyjde dlouhohrající album. Má to takovou dobrou staromódní kvalitu, přímočaré písně, silné kytarové riffy a barytonový zpěv. Podle mého jsou Sometime the Wolf kapelou, kterou si zaslouží v roce 2019 sledovat.

2) To bude formace, o které tuším, že ji většina lidí nejspíš neslyšela. Dotyčným spolkem jsou Promenade Cinéma, které jsem loni viděl před Chrom a Last July v Norwichi. Promenade Cinéma sestává jen ze dvou členů a nebyl jsem si moc jistý, co od nic můžu čekat. Po pár úvodních technických potížích oblažili publikum několika velmi propracovanými a melodicky nabouchanými skladbami. Není to žánr, jehož bych byl obecně nějakým velkým fanouškem, řekl bych, že byste to klasifikovali jako synth-pop. Bylo zde spousta novoromantických vlivů 80. let a připomínalo mi to ten druh hudby, kvůli které jsem si před dlouhými lety zamiloval Depeche Mode. Byli poměrně mladí a tak mi vyspělost jejich skladatelství písní přišla úžasná. Zvlášť, když si uvědomíme, že v době, jejíž nostalgii se jim ve mne podařilo vzbudit, ještě ani nebyli na světě.

3) Byl jsem odhodlaný, že roku 2018 dokončíme třetí desku Red Sun Revival, a tak jsem poněkud zklamán, že se nám toho nepodařilo dosáhnout. Do značné míry to bylo zejména pracovními závazky, kvůli kterým bylo nemožné najít na to potřebný čas. Naštěstí mám pocit, že se začínáme blížit a já jsem opět zpátky u psaní téměř každý večer.

4) Tím, že se nám loni nepodařilo udělat nové album, jsme rozhodnutí to v roce 2019 napravit. Z jeho přípravy jsme už teď nadšení, protože vzniklo organičtější a kolektivnější cestou. Nové skladby mají jiný feel než předchozí desky a mám pocit, že jsme konečně začali naplno využívat potenciál toho, že při tvůrčím procesu máme Simona na bicí. Unáší nás to směry, ve kterých jsme se dosud neocitli. Jsem přesvědčen, že to bude naše zatím nejlepší deska. A jsem také velmi nadšený vyhlídkou na některé skvělé koncerty, které dolaďujeme na rok 2019 jak po Británii, tak po kontinentální Evropě. Nemůžu se dočkat, až  naše nové skladby předneseme publiku živě.

NOVÍ LIDÉ 

1) Mejra: Nejsem snadno nadchnutelný typ, novou hudbu aktivně nevyhledávám, takže upřímně se mi nic nevybavuje.

René: Napadají mě dva songy, které mi zůstaly v hlavě: WWW Neurobeat – Závory a Katarzia – Uspávanka.

2) Mejra: Nikam moc nechodím, ale pěkným zážitkem byl koncert Ba:zel v Hradci. Zjistil jsem, že člen kapely mě na střední škole učil počítačovou grafiku. Takže krom fajn hudby i setkání po letech.

René: Moc jsem na koncerty v minulém roce nestíhal chodit, ale z toho co se mi podařilo stihnout se mi líbil koncert Gus Gus ve Vroclavi, koncerty Ba:zel a Lavra v Hradci Králové. Skvěle hráli Ash Code na PGT.

3) Mejra: Nevím. Neprožívám to tak.

René: Nedostalo se mi k poslechu nějaké nové album, které by mě vyloženě uhranulo.

4) Mejra: Nové příběhy Nových lidí.

René: Těším se na koncert The Cure v Ostravě, samozřejmě bych šel raději na jejich samostaný koncert mimo festival. Ale co naděláme. Chtěl bych zase po letech vidět v dubnu koncert Apparat. Z vlastní tvorby se těším na skládání, a náhrávání, které si chceme dát v únoru mimo civilizaci v Beskydech. Třeba z toho vznikne základ na novou desku. 

...pokračování příště.

mohlo by vás také zajímat