Po letech vedlejších projektů a celosvětového túrování se jako regulérní rocková čtveřice představili v Praze kalifornští She Wants Revenge. Obsáhlý set napěchovaný hity sice nezlákal očekávaný počet fanoušků, přesto úspěšně roztančil pražský Lucerna Music Bar. Více v reportu.
V rámci filozofie „hudba končí, důležité je užít si její poslední čas“ se českému publiku připomněla další z domácích ozvěn vyhypované indierockové vlny západu, čtveřice Luno. A právě toho heslo se skupině, kterou jsme po zastávkách na ostravských Colours i lipském WGT víceméně vyzdvihovali, stalo tak trochu osudným. Jejich nedělní set byl jako warm-up před kalifornskými hitmakery až příliš prvoplánově vychladlý a jeho „poslední čas“ se zdál místy opravdu nedohledný.
Hudebním umem sice ansámbl kolem Emy Brabcové patří nepochybně k vyšším příčkám, mimo ploty prosluněných festivalů (Colours), ale jejich přehnaně ždímaná deprese působí dost povrchně. Proto se také většina přítomných shodla na jednoduchém hodnocení „tak smutný, až to nebaví“. Jiní se zase pozastavili nad vysloveně absurdními prvky stadionové rock show, které na malé podium Lucerna Music Baru vnesl celý „šatník kytar“ a jeho obsluha, která po každé písni přikvapila s novým kusem dřeva, jehož obměna beztak zanikla ve spletité síti kytarových krabiček.
Jakkoliv jsme zvyklí dělat kompromisy při hodnocení odvážlivců koketujících na tuzemské kytarové scéně s temnotou a Luno se s předskokem pro vyprázdněný klub porvali statečně, spojitost s tímto typem scény se tentokrát hledala opravdu obtížně.
V půl jedenácté došlo na pódiu k výměně stráží a čtveřice She Wants Revenge ze Spojených států vylákala před pódium (vzhledem k předchozímu zájmu o předkapelu) až nečekaně velký počet návštěvníků. A spustili postpunkově. Dalo by se říct až nečekaně postpunkově, protože sound jejich poslední desky "Valleyheart" zastihl kapelu žánrově zase trochu jinde. Ale ono se není čemu divit, když tracklist koncertu obsahoval více než polovinu položek právě z šest let starého, ještě přísně postpunkového bezejmenného debutu.
Od začátku obstojný zvuk a strojové bicí Jasona Payneho, kterého v současné době registrujeme také jako bubeníka Nitzer Ebb, pak bezpečně rozvlnily různorodé publikum. A u něho bych se teď na chvíli zastavil. Tak nezvyklé panoptikum člověk na koncertu jen tak nevidí. Kravaťáky s dlouhonohýma slečnama, cizince, pár gotiků (včetně zahraničních hostí), ale také vyspeedovaného fotografa, který se po klubu pohybovat věru originálními krokovými variacemi, fanynku, která si natáčela každý krok basáka a klávesáka Adama Bravina nebo rozjuchanou partičku ze Slovenska, která koncert pojala dost "festivalově".
To znamená, že kluci a holky vytvořili hezké kolečko a tančili v různých sestavách, osahávali a olíbávali se na různých částech těla, napájeli se stále přicházejícími panáky a vůbec si koncert si žůžo užívali. Hůře už ti okolo nich. Nic proti tomuto způsobu zábavy, každý ať se baví tak, jak je mu to vlastní. Efekt takto dovádějící skupiny ve festivalovém davu a v menším klubu, navíc v druhé řadě, je ale dost odlišný.
Ale zpět k muzice. Znovu se ukázalo, že i menší klubko návštěvníků, kteří jsou muzice vystupujících oddaní, může v poloprázdném klubu vytvořit výbornou atmosféru. Zdárně tomu napomohla i kapela, která sázela jednu hitovku za druhou. Pravda, v určitých pasážích mohl sound She Wants Revenge znít trochu jednolitě, závěrečné položky základní části koncertu, ale i přídavků svými silnými melodiemi nenechali nikoho v klidu.
Nenápadná čtveřice na koncertu předvedla i sympatickým 100% nasazením, proč jsou vyhledávanou živou atrakcí po celé Evropě. Snad menší návštěvnost neodradí kapelu, která po koncertu poděkovala slovem a stiskem ruky Justina Warfielda většině návštěvníků za účast, ani promotéry, aby She Wants Revenge přivezl znovu do Prahy. Koncert totiž stál opravdu za to.
Tracklist koncertu She Wants Revenge:
1. Red Flags and Long Nights
2. Sister
3. True Romance
4. Reasons
5. Little Stars
6. These Things
7. Take The World
8. Broken Promises for Broken Hearts
9. Sleep
10. Love My Way (The Psychedelic Furs cover)
11. Someone Must Get Hurt
12. This Is the End
13. Maybe She's Right
Přídavek:
14. Disconnect
15. Written in Blood
16. Replacement
17. Out of Control
18. Tear You Apart
Kompletní fotoreport naleznete v naší galerii.
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.