Po dvojici zdařilých parties se přední sraz tuzemských ctitelů steampunkové kultury rozšířil do odvážné podoby festivalu a o sobotní noci plnil interiéry vinohradského HooDoo klubu. Jak dopadlo programové rozšíření akce se dočtete uvnitř reportu.

Hlavní cíl této unikátní subkulturní události - „ukázat, co je Steampunk“ - plnily i v letošním roce především dobře napařené kostýmy vznešeně vykračujících návštěvníků. Ačkoliv se pozornost tříštila mezi několik programových složek čítajících DJský set korábové dámy, lákadla tematického tržiště či vystoupení analogových čarodějů Magnetik, široký zástup fotoaparátů se na místě stáčel právě za návštěvnickou elegancí.  A bylo jistě proč. Již na loňském vydání oceňovali příchozí rozmanité kreace žánru, který si jako jiné směry otevřel cestu dalším pokračováním v podobě vystylovaných lolitek, westernových padouchů i dieselpunkových motoristů. Letos se jejich řady rozrostly o zástupce postarších staromilských pardů znalecky protahujících kníry z povzdálí a na druhé straně i o viditelně více zvědavců odsouvajících dresscode do pozadí zájmu. Velkou lichotkou organizátorům akce byla i letos účast některých zahraničních hostí plachtících na festival stovky kilometrů.  

V průběhu večera se čarovalo nejen s kartami, ale i s časem, a tak se jako první na hlavní stage tahala esa v podobě vystoupení Moimira Papalesca a Petera van Krbetze. Více než hodinové bádání v analogové hudební laboratoři pánů z Magnetik sice postrádalo avizované cylindry a tematické kostýmy, o to více ale těžilo z čirého muzikantského genia bez dráždivých okras.  Van Krbetz jako zkušený saxofonista s minulostí v alternativní smetánce Psích Vojáků odskakoval od artových sól k čistému elektronickému inženýrství alá Kraftwerk se sluchátky na učích. Papalescu krotil hutnou elektroniku svým joystickem s takovou intenzitou, že do prvních řad zlákala hlavně neukojené milovníky momentálně spící Vanessy. Skoro by se mohlo zdát, že přes všechny ty Verny, Zemany a Čapky patřila dunící elektronika právě milovníkům oldschoolového EBM. Snad i více, než některým nechápavým pohledům fousatých pánů a krajkovaných dam na konci sálu. Stačilo ale přidat mladou kytarovou výpomoc jménem Mitsuko a k souhlasnému potlesku v závěru setu se uráčila naprostá většina sálu.

Programovou změnou došlo při nadcházející přehlídce společnosti Dracula Clothing k zvýraznění propasti mezi profesionálním muzicírováním a ochotnickou choreografií. Jakkoliv zúčastněné publikum chápalo nadšenecký podtext celé přehlídky založený na odhodlání modelů a modelek, číslo s taženými cibulovkami se leckomu přejedlo už vloni. Pomineme-li opravdu vypečené dostaveníčko kníratého gentlemana, ze kterého se vyklubala necudná kabaretní děva, loňské vystoupení mělo přeci jen větší šmrnc a nějakou tu nahotinku navrch.

Vysvlékání přesto mělo být součástí večera. Ku překvapení předpůlnočních hostí ale k zemi nepadaly laškovné spodničky, nýbrž těžkotonážní svěrací kazajka z časů Harryho Houdiniho. „Největší ruský kouzelník na území Prahy“ Dr. Spot ze sibiřských vod předvedl, byť s nejistotou vyvolávanou zvukařovým vtipkováním s efekty na mikrofonu, strhující čísla plná zmizení, objevů, rozlétaných karet, nechápavých asistentů a na závěr i opravdu zdařilý eskapistův kousek s třiapadesáti vteřinami kazajkového stripteasu. Společně s pozdní hodinou se však  vystoupení nechtěně zasloužilo také o zmizení mnoha jedinců najednou, takřka v přímém přenosu. Pražská parní DPP a její spořivá kapsa dobře ukládající zlaťáky na soukromé zaoceánské fondy opět zasáhla a před dvanáctou večerní se velká část publika doslova vypařila na podzemku.

Zbývá tedy krátká letošní bilance – to máme jedno brilantní vystoupení elektroniků pro novodobý věk bez cylindru, jedna pokulhávající modní přehlídka se dvěma/třemi světlými výjimkami, příjemně oddělený prostor pro steampunkový trh s lákavými kousky,  vkusné DJské podkresy s mimožánrovými úskoky a úctyhodná účast, která by do příštích let rozhodně mohla narůstat ve prospěch „festivalového“ charakteru akce. Obrovským plusem na závěr byla neopomenutelně pečlivá práce s vizuální prezentací akce. Ačkoliv se dle názoru některých zúčastněných nepodařilo ze „stodolovitého“ HooDoo klubu vytřískat tolik atmosféry co z loňského sklepení GOXu, časostrojový sestup na hlavním schodišti, dobře zvládnuté orientační značení a detaily v podobě měděné barvy festivalové pásky se zasloužily o velice pozitivní dojem. Snad do příštích let poslouží ke zlákání povícera parních dam a pánů.

Fotoreport z akce najdete buď v očesané verzi na našem Facebookovém profilu, a nebo již velmi brzy na stránkách v naší nové galerii!

mohlo by vás také zajímat

Report: Peprný Čaj o páté

SteamUp Party chystá čtvrtý díl

Steam Wars - steampunková novinka od Larryho Blamira

Příznivce steampunku láká na tuto neděli EuroSteamCon