Gotické/electro/industrial akce jsou doménou především dvou největších měst naší republiky: Prahy a Brna. Ale koncerty a parties mimo tato teritoria navíc oplývají kouzlem undergroundu a opravdovosti, které mnohdy předčí plný klub. Na jednu takovou jsme se vypravili do Pardubic, kde se uskutečnil premiérový díl akce nazvané Bat Moon Rising.
Průmyslová metropole na východě Čech v minulosti hostila především akce z produkce Mirage Productions, např. sérii Darkdubice. Organizace Bat Moon Rising se chopili přímo členové vystupující formace Phosgene Girls, kteří do pardubického klubu Ponorka pozvali spřízněnou formaci Výsměch? a slovenské kabaretní deathrockery The Last Days Of Jesus.
Oslavy letošních "čarodějnic" byly zřejmě divočejší než obvykle - jak jinak si vysvětlit skromnou návštěvu zhruba tří desítek návštěvníků, kteří během sobotního večera dorazili do Ponorky. Nevděčné pozice otevírající kapely se tentokrát chopili gothic-rockoví Výsměch? z Borové u Poličky, působící na české scéně již od roku 1996. Vystoupení kapely bylo postaveno především na skladbách z novinkového demoalba "Cestou prokletých", ale svůj prostor dostala i starší tvorba z jedenáct let staré nahrávky "Spánek bez bolesti". Výsměch? svojí tvorbou i vokálním projevem zpěváka Jendy nápadně připomínají ranou tvorbu jesenických Priessnitz a tak jejich set ocenili především oldschoolověji zaměření posluchači. Zhruba třičtvrtěhodinové vystoupení skupina zakončila titulní skladbou "Cestou prokletých" ze svého aktuálního dema.
Výsměch? - Peřeje
Ale to už přichází čas na set pánů organizátorů, aneb přeloučsko/pardubické formace Phosgene Girls. Ti na svou hudební pouť nastoupili v roce 2007 a publiku se doposud představovali především na lokálních akcích. Přesto na pódium nastoupila sebevědomá kapela, která již od prvních tonů úvodní skladby "Occupant Oppressor" dokázala rozhýbat většinu přítomných diváků. Vokální party v Phosgene Girls obhospodařuje především kytarista/klávesista Al, kterému zdatně sekunduje zpěvačka Sunja. Kapela zdatně míchá v jednom kotlíku electro podklady (včetně automatického bubeníka), basové vyhrávky ne nepodobné práci Petera Hooka z Joy Division, kytarové party načichlé street rockem a zpěv subtilního Ala, mířící do hlubin až někam k Eldritchově barytonu. Překvapení večera, o téhle kapele ještě hodně uslyšíme!
Phosgene Girls - Renovatio Vitae
Třetí místo v koncertním seznamu zabírá kapela, která přijela do Pardubic z největší dálky - tedy slovenští The Last Days of Jesus. Od doby, co jsme tuto death/gothic/punkovou sebranku viděli v ČR naposledy, se jejich řady rozrostly o basáka Baja, a tak se jistě nejeden fanoušek TLDOJ těšil, jak se to na vystoupení podepíše. A stačí pár tracků, abychom věděli, že živá basa kapele rozhodně prospěla a přidala ji na živelnosti. Jakkoliv výsledný zvuk nebyl zrovna ideální (Feššyho nepřeslechnutelná kytarová dřeň občas přebíjela vyhrávky klávesáka Anjou de Cou-Cou a naopak), rytmická sekce držela pěkně pohromadě, nechyběla jí energie, drzý, správně špinavý punkový feel, ani dostatek instrumentálního nadhledu (kmitajícího bubeníka Vajca je občas radost pozorovat). A nebyli by to TLDOJ bez hlavní persóny - jako vždy charismatického šviháka maryA, který se nedal odradit nepříliš naplněným prostorem klubu a do show se položil poctivě (a zároveň intonačně čistě). Během setu jsme mohli slyšet nejen to nejlepší z již vydaných desek formace, ale i závdavek z připravovaného alba "Vtedy na východě", které bude poctou oblíbeným kapelám východního bloku. Coby přídavek jsme si tak mohli užít třeba i punkovou hymnu z raných devadesátých let "Potopa" od Zóny A, která příjemně zakončila našlápnutý a přesvědčivý set.
The Last Days Of Jesus - Freedom Factories
Pak je ale čas na afterparty pro ty, kteří se rozhodli klub neopustit. Nepříliš vysoký počet zůstavších (pozůstalých?) byl vyvažován zájmem, a když se k tanci přidali i členové kapel, vypadalo to, že je na decentní, ale intenzivní večírek zaděláno. Jen škoda, že jsme byli v půl čtvrté upozorněni nekompromisním vyhazovačem, že "je náš problém, kdy nám jede vlak, nebo jak jsme domluvení s kapelami, protože ve čtyři poletíme i s věcmi po dobrém či po zlém". Pravděpodobně set, prokládaný i některými punkovějšími věcmi, neladil s jeho přesvědčením. Nedá se tedy nic dělat, než se symbolickým coverem "People Are Strange" v podání Echo and the Bunnymen sbalit svá fidlátka, nechat s pocitem vítězné soudržnosti agresivitu daleko za sebou a vyrazit do pardubických ulic. Ale to už je jiný příběh. Tak či tak se (navzdory nedomluvě s ochrankou a nepříliš nafouknuté návštěvnosti) první Bat Moon Rising vydařil a nezbývá, než popřát jeho organizátorům mnoho štěstí do dalších ročníků a zasloužený větší počet účastníků.
Videoreport najdete na našem Youtube profilu, za fotky děkujeme Lyrel.
Komentáře
Přidat komentář