Ash | 18.05.2018 17:18

Pětatřicáté vydání párty Clubbers Die Younger hostilo tentokrát německé divoženky Grausame Töchter, rakouské elektrometalisty Pulse a domácí elektroniky BloodPact. U toho jsme zkrátka nemohli chybět.

Grausame Töchter, Pulse, BloodPact
Brno, Melodka, 12. 5. 2018

V příjemném brněnském klubu Melodka začal večírek takřka na čas, takže domácí BloodPact mohli rozjet svou show okolo půl deváté. I přes časný začátek se pod pódiem zabydlela vcelku příjemná parta tanečníků, která extravagantní dvojici doprovázela v jejím snažení. Hudební produkce tohoto dua se dá těžko někam zařadit, jednalo se zkrátka o vkusnou a zajímavou elektronickou jízdu. Místy éterické vokály zpěvačky Pauly dodávaly doprovodu šmrnc, ke konci setu se začalo budovat na atmosféře a i samotné písně počaly drásat nervy gradovanou a vrstvenou rytmikou. Z tohoto pohledu není vůbec na škodu, že hlavní aktéři byli zahaleni tmou, prim tady hrála hudba, jež byla vkusně doplněna projekcí. Na rozjezd určitě příjemně strávených několik desítek minut.

Během přestavby pódia pro druhé vystupující nastal ale malý organizátorský přešlap. V programu si našlo místo taneční vystoupení ženštin, které si říkají Zafirah a Eva, mající za úkol (zřejmě) nažhavit diváky na další minuty. Nažhavení se ale nekonalo, v průběhu jejich tanečních kreací jsem měl dojem, že jsem se ocitl spíš někde na školní besídce. Nevhodné, nevkusné a neoriginální číslo mě vyslalo na čerstvý vzduch, protože můj zájem sledovat dvě dospělé ženy, hrající si na Hříšný tanec, je zkrátka nulový.

Elektrometalisti Pulse nakonec trošku zvedli laťku, ale podomácku vytvořené kosmické kostýmy s plynovými maskami mě spíš pobavily. Hudebně se jednalo o klasickou metlařinu, doplněnou nezajímavým elektronickým podkresem. Protože nemám jejich tvorbu naposlouchanou (a upřímně to ani nemám důvod napravit), skladby mi do sebe splývaly a těžko se dalo rozlišit, v čem je jedna jiná než ta další. Trošku mě rozpohybovaly asi jen dva nebo tři kousky, ale výsledek nebyl nijak valný. Časy, kdy jsem dobrovolně chodil na drsně se tvářící chlapíky, zkrátka pominuly, a tohle bych znovu vidět nemusel. Fakt, že zpěvák po skončení vystoupení z plna hrdla zvracel do umývadla na dámských toaletách, dodal celé show ironickou tečku.

Oproti loňskému vystoupení dcer Grausame Töchter se tentokrát družina objevila i s bubeníkem, proto jsem se počal těšit na zajímavý koncertní zážitek. Před rokem mi totiž živé bicí vyloženě chyběly a měl jsem dojem, že s nimi to musí být o něco lepší zážitek. Bohužel jsem si přítomnost muže za škopky téměř neuvědomoval, protože stejně víc času trávil někde v backstage.

Nechyběly klasické aspekty koncertu tohoto obskurního představení, tudíž se dostalo na pálení cigaret do kůže, řezání nožem, pistole namířené do publika, lascivní pohyby či obscénní projekce, samosebou se dostalo i na močení uprostřed pódia. Z tohoto pohledu se jednalo o show nijak nevybočující z kapelního standardu. Bohužel proběhla změna v sestavě a na pódiu se víc tancovalo a hrálo divadlo, než skutečně muzicírovalo. Škoda, že vlastně celá show jela na playback, jediné živé bylo jen občasné mlácení do bubnů.

Chápu ale, že když se jde na Grausame Töchter, nejde se na koncert, ale spíš na show, a té se návštěvníci Melodky dočkali. Zaplněný klub dával slečnám (a chlapci) dostatečně najevo, že jim je podobné představení po chuti, proto si nikdo na absenci opravdového muzikantství nestěžoval. A spád koncertu nenarušily ani několikeré výpadky jablečného počítače, i přesto, že takové errory obnažily, že jde vlastně jen o promyšlenou hru.

Co se týče výběru skladeb, tahalo se ze všech studiových nahrávek, vzhledem k chybějící kytaře se ale bohužel nedostalo třeba na mou zamilovanou „Ich liebe meine Vagina“. Hrálo se ale i několik novinek, které by se měly objevit na nové desce, takže jsme se nějakého překvapení i tak dočkali.

Když to shrnu, nejednalo se o špatný večer a je jenom dobře, že se takové akce v Brně dějí a kapely tohoto formátu sem jezdí. Své publikum si zmíněné spolky našly a nikdo neodcházel vyloženě zklamán, což je dobře. Osobně si ale pro příště hodně rozmyslím, jestli má pro mě smysl na koncert krutých dcer vyrazit. Mám totiž od hudebního tělesa tohoto formátu trochu jiná očekávání…

Další fotografie Tomáše Mičáka najdete v naší galerii.