Report z festivalu Audiotrauma 2k18

Audiotrauma 2k18
Praha, Nová Chmelnice, 9. - 10. 2. 2018

DJ Cassiel znovu pozorně sepsal veškeré dění na letošním Audiotrauma festivalu. Do sobotního programu mu pak svými poznámkami přispěl z jarních prázdnin dorazivší Pavel Zelinka. Fotkami report doplnila Karolina Dostálová. Cassielovi i Karolíně děkujeme!

Postindustriální festival francouzského labelu Audiotrauma se stal již třetím rokem pevnou součástí pražského elektro-industriálního podsvětí. Legendární klubová Nová Chmelnice opět nabídla příjemné zázemí a její prostory se naplnily návštěvníky z celé Evropy. Festival má vždy skvělou a přátelskou atmosféru, neboť se sem sjíždějí návštěvníci top festivalů inovativního přístupu k žánru jako např. Forms Of Hands, Elektroanschlag či proslulého Maschinenfestu. Je tedy bez pochyb, že úroveň tohoto festivalu je vysoká a člověk si zde příjemně pokecá s kamarády, které u nás jinak nepotká. Nutno dodat, že i tento rok nabídl spoustu skvělých okamžiků i zážitků a nadšená očekávání naplnil.

Páteční večer otevřel italský projekt Aleph. Byl velmi stylovým začátkem večera. Z pozvolných a zvukově vybroušených ambientních sinusoid se postupem času začaly vynořovat i rytmičtější bloky a na konci vše gradovalo v rhythmic-noise konturách, tak jak ho známe z jeho bombarďáckého side-projectu Supersimmetria. Ukrajinský IDM ambient projekt R.Roo (čti ruga-ru) po vynikajících ambientních albech na labelech Raumklang Music a Tympanik Audio následně rozvibroval svoji tvorbu do experimentálnějších poloh. Ve svém čistém IDM-glitchovém rozverném setu tak pokračoval v příjemných polohách začátku večera a nabídl vynikající variaci na téma obskurního popu.

 



Utahovat šrouby pomalu, ale jistě, začali francouzští Ex_Tension. Duo se do Prahy vrátilo s temnými zvukovými plochami, které prořezávalo občasnými ráznými beaty a sklidili velké ovace dobře naladěného publika. Pak už večer naplno otevřel a nutno říct zcela bombasticky, zvukový elegán a mistr z německého Lipska Daniel Myer s jeho projektem Architect. Výtečný sound, tvrdé beaty živých bubnů a jeho specifický řev zcela naplnil, ba i předčil očekávání a otevřel tak expresivnější polovinu večera.

Následoval francouzský tandem Moaan Exis - naproti sobě bubnující dvojka rozjela nabušený techno-hardcore a potěšila skvělou šlapačkou „Invok“ a znalec Robo vedle mě zahlásil „fútbalová lopta“, což znamená výraz naprosté spokojenosti. Celý večer uzavřela běloruská postpunková dvojice Ambassador 21 a jejich energický a elektro-hardcorem naplněný set. Vstřebat své zážitky mohli posluchači při uvolněném víceméně chill-out setu německého Dj Paradroida (mimo jiné vlastník labelu Audiophob a výtečného dark-ambient projektu Spherical Disrupted), který je jinak odkojen jak kanadskou tak belgickou E.B.M. scénou.

 

 

Sobotní večer zahájil valivý těžkotonážní set Dj Salta, aby následně přešel do prvního francouzského projektu Amesha Spenta, který na pozadí skvěle vykreslených rytmických smyček rozehrál meditativní scenérie evokující atmosféru slavných filmů Baraka-Odysea země nebo Powaggatsi. Francouzský projekt Atonalist osvěžil publikum zcela nekonvenční fúzí živých nástrojů (trubka, saxofon) s prvky noisu, industriálu či elektroniky. Německá divoženka Ophelia the Suffering se ve svém projektu Ecstasphere projevila jako vkusná a všestranná umělkyně. Ve svém organickém mixu s prvky dubstepu, metalu či rhythmic-noisu dovedně experimentovala a přidala i vlastní zpěv a živou kytaru.

Pavel Zelinka: Přicházím konečně do klubu Nová Chmelnice. Set Ecstasphere se chýlí ke konci a první dojmy jsou tyto: mírný úbytek návštěvníků, tím pádek vyšší procento domácích fandů a výrazně nekvalitní zvuk z pódia. "Bohužel s ním bojovala většina vystupujících už včera, přiznává Nacro Polo z organizačního týmu. Také je smutný z méně kooperujícího vedení místního klubu. Právě Ecstasphere si pro plné prožití zasloužil křišťálový zvuk, který se nedostavuje, a tak tvrďáci jako Kootcha nebo Synthie odpočívají bokem a koncentrují síli na vrcholy večera.

Následoval první energický set finské E.B.M. Cardinal Noire ovlivněné zejména kanadskou školou. Pro mě největší překvapení festivalu a samozřejmě srdeční záležitost, tak jako pro spoustu kamarádů, co dorazilo jen na ně. Nutno napsat, že celé vystoupení poznamenal ne úplně čitelný zvuk a utopený zpěv, ač se hoši na pódiu snažili sebevíce a vizuálně nebylo nic poznat, za to nasazení jim díky! I přesto jsem byl nadšen a moc se mi líbili, bylo by dobré, kdyby je ještě někdo v budoucnu přivezl a my si je mohli vychutnat naplno. Pro všechny fanoušky kanadské větve tvrdé elektroniky připravili na závěr bonbónek v podobě coveru „Inquisition“ legendy Skinny Puppy, který ve mě evokoval vzpomínky na výtečný bubenický výkon cEvina Keye na jejich comeback koncertu na festivalu Doomsday, který byl asi nejlepší, co jsem kdy viděl.

Pavel Zelinka: Znovu nevýrazný zvuk, za který si částečně může kapela, která posílá smíchaný výsledný tok muziky z pódia. Naštěstí radu DJe Case si simpatičtí Finové berou k srdci a vytáhnou vokál nad hudební podklad. I tak jejich sound zní trochu jak zpoza rohu, přesto klavita jejich retro EBM soundu všechny nedostatky nakonec přebíjí. Na konci setu mám chuť zažít jejich koncert ještě jednou, ovšem se zvukem, který si Cardinal Noire zaslouží.



Francouzští digicore noiseři Chrysalide poté publikum nadobro rozparádili, tolik stage-divů jsem už dlouho neviděl, práce s publikem byla příkladná, nechyběly hity “Noize Guerilla“ či „Question Everything“ a publikum si je náležitě užívalo. Určitě jedna z jejich nejlepších pražských návštěv!

Pavel Zelinka: Naprosto souhlasím. Pokud tohle měl být rozlučkový koncert, pak trojka odešla na vrcholu. Pryč je většina kytarových samplů, které byly páteří koncertu v Basement Baru, pryč byly utopené vokály, které stazily jejich vystoupení na loňském ročníku. Chrysalide rozpoutali šílenství, které jim publikum opětovalo se stejnou intenzitou. Pro mne už teď kandidát na koncert roku.

Celý večer uzavřeli francouzští techno-punkeři Horskh a pomocí živých bubnů a rozjuchané elektroniky napumpovali mezi fanoušky ohromné množství energie a celý festival tak symbolicky a důstojně pro toto vydání uzavřeli.

Pavel Zelinka: Tahle dvojice je pro mne důkazem, jak rychle se dokáže kvalitativně kapela zvedat. V reportu z minulého roku kolega Nephilim přesně napsal, že nápřah měli pánové příkladný, ke konci se ale vše začalo slévat dohromady. Mezitím uplynulo 12 měsíců, kapela vydala svou debutovou dlouhohrající desku, výrazně koncertovala, a všechny tyto zkušenosti se pozitivně na setu Horskh projevily. Znovu musím citovat kolegu Kootchu, který jejich minimalistický set s hardcoreovým nápřahem opatřil nálepkou "noví Combichrist". Ano, s možná (zatím) méně charismatickým vokalistou, co je ale není teď se může brzy změnit. I třetí ročník Audiotrauma festivalu se povedl. Nepomohla mu jen kolísavá kvalita zvuku, která sužovala až nebezpečně velké množství vystupujícících projektů. Tak či onak se nedivím, že organizátoři už teď hledají nové místo, kde by mohli v budoucnu pokračovat. A to je na závěr vlastně ta nejlepší informace!

Další fotky najdete v naší galerii!

pátek 9. 2.
18 - DJ K.oz
19 - ALEPH
20 - R.ROO
21 - EX_TENSION
22 - ARCHITECT
23- MOAAN EXIS
00- AMBASSADOR21
1h30 DJ PARADROID

sobota 10. 2 .
18 - DJ SALT
19 - AMESHA SPENTA
20 - ATONALIST
21- ECSTASPHERE
22 - CARDINAL NOIRE
23 - CHRYSALIDE
00 - HORSKH
1h30 DJ 141

mohlo by vás také zajímat